Pomozte rodině milovaného Petra v její nejtěžší chvíli

Představení sbírky

“S nejhlubším smutkem sdělujeme, že náš milovaný Petr Čihák nás náhle opustil ve věku pouhých 40 let. Jeho neočekávaný odchod zanechal naši rodinu v hlubokém smutku a nejistotě.”

 Zpráva, která všechny v Petrově okolí hluboce zasáhla. Petr nebyl jen obětavým bratrem, milujícím manželem a oddaným otcem čtyř synů, ale jeho péče, láska a podpora byly nepostradatelné pro všechny, kteří ho znali.

 Sám vyrostl bez tatínka, o kterého přišla rodina následkem cévní mozkové výdutě, byl nejstarší ze tří sourozenců a tak pomáhal mamince s bráchou a nejmladší sestřičkou, které byly tehdy necelé 4 roky.

Jeho rodičovským vzorem stal dědeček Ladislav – obchodník a strýc Petr, který je knězem. Už jako dospívající měl extrovertní povahu a všude, kam přišel, ho bylo plno.

Svými mnoha aktivitami spojoval všechny kolem sebe. Založil motorkářský klub a pravidelně pořádal a účastnil se mnoha motorkářských mší, které sloužil jeho strýc Petr – kněz.

Petr se snažil také vnímat aktuální potřeby všech kolem sebe – rodiny, přátel, ale i farnosti. Vyznával víru svým životem – aktivně organizoval farní sešlosti, byl šéfredaktorem a grafikem farního časopisu, vzdělával se v oblasti víry, sloužil ve farnosti během mší službou akolyty a své syny podporoval v ministrování po jeho boku. Během jeho let působení ve farnosti se mu také podařilo získat pro farnost prostředky na její další rozvoj.

Snažil se svým entuziasmem vše kolem sebe rozvíjet a podporoval v růstu i ostatní. Dodával jim sebedůvěru a byl tady pro ně. Každý, kdo Petra znal, by potvrdil, že se vždy snažil vyjít každému vstříc a kdykoliv se na něj někdo obrátil s prosbou, Petr to dokázal zařídit. Jeho organizační schopnosti byly vidět všude, kde figuroval, a tak si časem všichni zvykli, že když něco zařizoval, stálo to opravdu za to.

Čas plynul a od svatby v roce 2014 se během devíti let manželství z novomanželů stala šestičlenná rodina narozením synů Štěpánka (7 let), Matouška (4 roky), Kubíčka (2 roky) a Kryštůfka (5 měsíců). Petr se klukům věnoval, jak jen to bylo možné – jezdil s nimi na výlety, byl s nimi i v práci, uspával je a odlehčoval tak manželce Pavle v celodenní péči. Pomáhal aktivně i rodičům Pavly, když je doprovázel na důležitá vyšetření a i jim byl oporou v těžkých chvílích. Když časem a vlivem Alzheimerovy nemoci začali odcházet babička a dědeček, staral se o ně do poslední chvíle spolu s maminkou i manželkou.

Rád plánoval společné akce i s rodinami svého bratra Pavla a sestry Moniky. Byl křestním kmotrem synovcům a neteřím, dělal s nimi legrace a zářil štěstím, když se celá rodina sešla…

Činorodý Petr měl mnoho plánů – už před svatbou začal s rekonstrukcí 100 let starého domu, kde stihl zrekonstruovat 3 místnosti. Narozením synů se tempo rekonstrukcí začalo zpomalovat. Plánoval rekonstrukci i zbylé části domu – zejména bytu po zesnulých prarodičích, kde je nutno zásadně opravit odpady a další části budovy. Sem měl v plánu se poté přestěhovat s manželkou a dětmi, aby měli více místa, který jim nyní chybí. Dále začali s manželkou upravovat zahradu tak, aby vyhovovala jeho velké rodině a mohla být k dispozici také pro společné rodinné akce, se kterými Petr počítal i do budoucna. Plánoval rozšíření budovy s rodinným obchodem, aby mohl přibrat do živnosti i manželku (po mateřské) a časem i syny.

Ničeho z toho se nebál a ochotně se pustil do realizace všech projektů a nadšeně se těšil, jak je všechny v tomto roce dokončí. Netušil však, co mu tento rok přinese…

Večer před svou smrtí se snažil ještě dohonit vše, co vnímal, jako důležité a svým spolupracovníkům i rodině rozesílal nadšené audiovzkazy s radostí, jak mu vše tak skvěle vychází…

Druhý den ráno, 1. března, když se manželka vzbudila, našla jeho tělo bezvládné. Přivolaný lékař už mohl jen konstatovat smrt. Byl to šok nejenom pro ni, ale pro každého, kdo se to dozvěděl. Ze dne na den se zdrcená manželka ocitla bez opory ve výchově, v obživě a všech starostech kolem domu a rodinné živnosti.

Nyní vyvstávají hlavní otázky:

Kdo se postará o děti a bude je vozit do školky a školy, na kroužky?

Kdo se postará o dům a jeho rozestavěné projekty? Je toho mnoho, co je třeba řešit.

Peněžní dary jsou jednou z pomocí, které by rodině Petra velmi pomohly.