Ve vteřině život naruby – přispějme Standovi na elektrohandbike

Stačila vteřina a kamarád Standa zvaný Sajfi, který věčně sportoval a těšil se domů za svými dvěma dcerami a manželkou, se ocitl na invalidním vozíku. Jak? Trefil zábradlí, když se na Bedřichově vyhýbal ve sjezdu běžkařům, co spěchali do kopce. Zlomený pátý hrudní obratel a poraněná mícha znamenají, že má ochrnutou část těla cca od prsou dolů. Trocha štěstí v neštěstí – fungují mu ruce a hlava.

Aby se mohl začít vracet do aktivního života s rodinou, sbíráme finance na elektrický handbike vyráběný v Čechách. S ním a s vaším příspěvkem se bude moci Sajfi zase začít aktivně fungovat.

Standův příběh

Jsme Sajfiho kamarádi a snažíme se mu pomoci k návratu do aktivního života. Jak z něho vypadl? Nejlépe, když si přečtete jeho příběh sami. Děkujeme vám.

„Další poctivý trénink na běžkách. Dal jsem si ten den v Jizerkách téměř 40 kilometrů, svítilo sluníčko a já se těšil domů za svými holkami. Dvěma krásnými dcerami a manželkou Pavlínou.

Už jen sjezd na stadion v Bedřichově. Poslední kilometr v serpentinách. Jel jsem to tu už snad stokrát. Běžky jsou pro mne relax po práci stavbyvedoucího. Vlastně byly. Pak už si matně vybavuju jen vrtulník. A že nic necítím. Moje tělo. To není moje tělo. Střih.

Kladruby. Špička mezi českými rehabilitačními ústavy. Zároveň místo, který když řeknete, jasně vzkazuje: Je to zlý. Jestli mi chcete pomoci, tak to prosím dočtěte dál.

Ta nehoda se mi stala v únoru, teď máme za sebou letní prázdniny i znovu zavřené školy. Už nemyslím na to, proč mi protijedoucí běžkaři na Bedřichově nenechali ani kousek místa, jak v protisměru do kopce spěchali a předbíhali ty pomalejší. Jak málo mi možná chybělo, abych se při vyhýbání jim spadl jinam než na dřevěné zábradlí. Nic z toho už nezměním, tak na to nemyslím.

Byl a jsem životní optimista. Je mi sedmačtyřicet, dělal jsem rád svojí práci, trávil čas s rodinou, lezl po horách, hrál volejbal, jezdil na kole. Stále věřím, že tělo i nohy spolu s fyzioterapeuty uzdravíme a já zase budu chodit. Nicméně nyní jsem odkázaný na invalidní vozík. 

Dvanáct zlomených žeber, hrudní kost … no nic, detailů vás raději ušetřím. Nejpodstatnější byla stejně jedna kůstka. Pátý hrudní obratel. Zlomený. To znamená poškozená mícha.

Po dvou operacích, rekonvalescenci na spinální jednotce v Krajské nemocnici v Liberci a v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech mám stále ochrnutou část těla cca od prsou dolů bez jakýchkoliv známek citlivosti a hybnosti. Ale přeci jen v tom neštěstí je velká dávka štěstí – fungují mi ruce a hlava. 

A abych se mohl začít vracet do normálního života, začít – v rámci možností, samozřejmě – fungovat se svými holkami, postupně začít sportovat, pracovat, …. k tomu potřebuji spoustu různých pomůcek. V prvé řadě poctivý vozík, Motomed – trenažér, který mi procvičuje ztuhlé nohy, trenažér na posilování horní části těla, handbike trenažér, žíněnky, vertikalizační stojan a v neposlední řadě elektrohandbike, který mi umožní prožívat krásné chvíle se svými holkami na kole třeba zase v Jizerských horách. Problém je v tom, že všechny tyto pomůcky stojí peníze.

Touto cestou bych velmi rád získal jakékoliv finanční prostředky na pořízení elektrohandbiku. Vyrábí ho česká firma Ultina a pořizovací cena je 170 000,- Kč.

Vzhledem k tomu, že se na stavbu hned tak nevrátím a drží mne momentálně nemocenské dávky, tohle bez vaší pomoci nedám. Každému, kdo to dočetl až sem, moc děkuju. A stejně tak díky za každý váš dar. Věřím, že i díky dobrým lidem jako jste vy dáme ten elektrický handbike dohromady a já se budu moci vydat se svými holkami na pořádný cyklovýlet i s ochrnutýma nohama. Koneckonců, když to klapne, co kdybyste na tu vyjížďku vyrazili se mnou? Děkuju vám.“

Standa.

O nemoci 

Jak málo možná Standovi chybělo, aby se při vyhýbání běžkařům, co spěchali do kopce, spadl jinam než na dřevěné zábradlí. Dvanáct zlomených žeber, hrudní kost … a to nejpodstatnější je jedna kůstka. Pátý hrudní obratel. Zlomený. To znamená poškozená mícha. Po dvou operacích, rekonvalescenci na spinální jednotce v Krajské nemocnici v Liberci a v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech má Standa zvaný Sajfi stále ochrnutou část těla cca od prsou dolů bez jakýchkoliv známek citlivosti a hybnosti. Ale přece jen v tom neštěstí je velká dávka štěstí – fungují mu ruce a hlava. Má chuť na sobě dál pracovat a s pomocí dobrých lidí to dokáže.

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity? 

Vaše dary ze sbírky by pomohly k tomu, aby se Sajfi mohl začít vracet do normálního života. K tomu potřebuje spoustu různých pomůcek. Touto cestou bychom pro Standu velmi rád získali jakékoliv finanční prostředky na pořízení handbiku Vector. Vyrábí ho česká značka Ultina a pořizovací cena je 170 000,- Kč.