Roman byl čestný a pracovitý člověk, výrazně společenský, kamarádský a komunikativní. Rád se zapojoval do zábavy, byl vstřícný a ochotný pomoci řešit problémy druhých. Neustále měl nápady a chuť něco realizovat. V mládí se věnoval fotbalu, později díky své ženě vstoupil do sboru dobrovolných hasičů. Hasiči mu natolik přirostli k srdci, že se nejen věnoval výcviku mládeže, ale stal se také starostou hasičského sboru a později starostou celého okrsku. Funkci starosty sboru ve své obci zvládal skvěle. Sboru se dařilo na soutěžích a díky svému přirozenému obchodnímu talentu byl Roman schopen zajišťovat i výborné technické zázemí. Za svou činnost pro dobrovolné hasiče získal řadu ocenění.
Roman vystudoval stavební průmyslovku. Své zkušenosti dokázal zhodnotit i v době, kdy se aktivně zapojil do obecní a regionální politiky. Angažoval se v místní akční skupině. V roce 2018 byl zvolen do zastupitelstva obce a vykonával funkci místostarosty obce, kde řešil zejména rozvojové programy, stavební činnosti a investiční akce. Roman prostě nedokázal zahálet.
Také jako táta a manžel byl Roman skvělý. Se svými dětmi trávil všechen volný čas, hrál si s nimi, učil je novým dovednostem a prožíval s nimi jejich dětské radosti. Pro své i ostatní děti, které navštěvovaly kroužek hasičů, pořádal a vedl každý rok hasičské soustředění a byl hrdým zastáncem hasičského hesla: „Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci.“
Roman byl kamarádem, který nepokazil žádnou legraci; hasičem, který uspořádal nemožné; místostarostou, pro kterého nebylo nic problém; kolegou, pro kterého byla práce výzvou; tatínkem a manželem, který miloval bezmezně. Za svůj život toho dokázal a vytvořil svojí prací tolik, co jiný člověk nedokáže za dvojnásobek času. Přestože jej nemoc předčasně vyrvala z našeho domova, nadále zůstane v našich srdcích a vzpomínkách. Především skrze své syny Sama, Tobika a Paťu.
