Celý život pomáhá, teď pomůžeme my jí

Komu pomůžeme?

Nemoc se v průběhu času zhoršuje. Nikdo její léčbu jako celek neřídí. Vlaďce téměř nefunguje štítná žláza, má potíže s chůzí (neuropatie), zhoršila se jí jemná motorika, trpí bolestí v různých částech těla, dále častými trávicími problémy i když pro nesnášenlivost lepku a laktózy drží přísnou dietu, Kvůli metabolickému rozvratu ji často odváží rychlá pomoc, kdy po paralýze svalů dojde k neovladatelnému pádu, někdy i s otřesem mozku nebo třeba zraněním ramene. Doplnění minerálů, nejčastěji chybějícího draslíku, je pomocí krátkodobou, potíže se vracejí. Při 2 pozitivních testech na nakloněné rovině na kardiologii potvrzen Mobitz I a II, při jednom došlo ke ztrátě životních funkcí a musela být kříšena. Neurolog v Motole odhalil vestibulocerebrální syndrom-poruchu rovnováhy a ataxii mozečku. Při častém propadu hodnoty draslíku nasazují lékaři jeho silné tablety, jindy pomáhají kortikoidy, antiepileptika, imunoglobulinové injekce aj.

Nefrolog – poruchu ledvinových kanálků, kdy se do oběhu dostává malá část přijatých minerálů. Hovořilo se u ní o možné poruše mezibuněčného transportu. Také vysloveno podezření na periodickou hypokalemickou paralýzu, ale k testování nedošlo. Hodnoty IgA, někdy i IgG, v krvi má mnoho let abnormálně nízké. Hormony a imunita neplní správně svoji funkci, obranné buňky napadají vlastní orgány – tj. autoimunitní reakce.

Proto je každá infekce pro ni nebezpečná, tudíž i Covid 19 měl ten nejtěžší průběh, jako zázrakem jej přežila s tracheostomií a po resuscitaci. Týdny nebylo jasné, zda ještě někdy pohne rukama a nohama, zda bude polykat a mluvit. Dar vrátit se si doslova vydřela, 

a že to bolelo, doma si platila ještě soukromého trenéra na obnovení svalů, přes velkou únavu se donutila často plavat a trénoval chůzi

v přírodě. Proto ji tolik mrzí, že je stále na půli cesty ke zdraví. 

Už před 7 lety získala pozvání do specializovaného centra v Německu, kde se měla dopřesnit diagnóza jimi určená, jednalo se o vymezení typu nemoci a navržení  léčby. Protože však česká zdravotní pojišťovna proplacení nákladů odmítla, přestože zde žádná taková centra nejsou, nemá se dcera jak k léčbě dostat. Jedině stát se samoplátcem. Na to však její invalidní důchod nestačí.

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Mezitím je dcera nucena využívat i alternativní metody pomoci, včetně placených rehabilitací, které však musí také omezovat pro nedostatek prostředků. Včetně nákupu potravních doplňků, které také ulevují. Vlaďka je prostě v začarovaném kruhu, kdy bez finančních prostředků není cesta ven. S ohledem na to vše je odhadnutá částka. (jak alternativa, tak cizina). Výchozí bod jsou samozřejmě zdravotnické výkony na zahraniční klinice – nejpravděpodobněji německé, vč. dopravy a ubytování (ať už ambulantní či lůžkové odd.). Musí totiž postupovat opačně, neboť již podruhé nelze ztratit důvěru oslovené kliniky tím, že si nebudu jistá zaplacením, tak jako při prvním pozvání, kdy klinika nakonec odstoupila. Přitom již 7 let mohlo být dceři pomoženo. 

Přesnou částku nelze nyní určit, neboť klinika sama sděluje, že mohou vzniknout vícenáklady, které dopředu nezná. 

Bude-li vybráno méně peněz, využije je přesto na zlepšení svého zdraví, když více než bude třeba, ráda se rozdělí s dalším potřebným.