L O V E r !
Honza Sklenář, velký milovník. Tedy velký milovník motorek, aby bylo hned na úvod jasno. Ale žádná chvilková rozmařilost, hluboká, intenzivní láska na celý život.
No, je to skoro na slzu. A přitom to začalo tak nevinně …
Měl jsem chvilku nutkání, vyprávět vám ten příběh celý, protože po sobě zanechává jakousi lehkou stopu n e u v ě ř i t e l n o s t i , ale nakonec jsem to přehodnotil a zůstanu při zemi.
175
Můj kamarád byl o dva roky starší než já a já byl zase o dva roky mladší než on. Taková shoda náhod. Všechno se zlomilo v momentě, kdy jsem zjistil, že máme na půdě rozebranou tátovu Jawu ČZ 175 – jak jsme si tehdy zvykli říkat: stosedmapětmu ;-)
Starý žebřík přitažený ze sklepa byl to jediné co spojovalo podlahu půdy s podlahou babiččiny komory a jeho rozviklanost to jediné, co nás mohlo odradit od touhy servat tu motorku z půdy dolů.
Mě bylo tenkrát asi devět let, síla skoro žádná, ale kde je vůle …
Zrození mechanika
Poskládali jsme jí v garáži u kámoše doma. Dva špunti. Tátové byli rádi, že si kluci hrajou ;-)
Lehce nadneseně by se dalo říct, že jsem od té doby slezl z motorky jenom když jsem do ní chtěl zabořit ruce. Je to opravdu už víc než (těch n e u v ě ř i t e l n ý ch) 40let a za ten čas jsem nasáknul olejem a benzínem tak, že věřím, že už někomu můžu i malinko smrdět ;-)
No a teď, teď chci vydat tu knihu.
Zastávka na znamení
Zdál se mi nedávno sen. Taková ta kaše, ze které si nepamatuji vůbec nic. Nic. Kromě scény, jejíž závěr mi jako cvaknutím vypínače během nepatrného zlomku sekundy navrátil bdělost.
Šel jsem v tom snu na nějakou toaletu, docela tam profukoval vítr. Prkýnko bylo zvednuté a nad záchodem na šňůře povlávalo bílé ložní prádlo. Jedno z těch plátěných prostěradel ale spadlo dolů a jeho cíp žíznivě nasával vodu z mísy. V okamžiku, kdy jsem ho uchopil a pevně sevřel v dlani, abych ho z té mísy vylovil ven, zabrala nějaká kurev*ká protisíla za ten namočený cíp a jako lokomotiva táhla moje tělo k studenému porcelánu. Stihnul jsem v tom snu vydat ještě jakýsi podivný skřek a … procitnul.
Obvykle se mi to nestává, ale teď jsem měl hodně silný pocit, že to je nějaké znamení. S očima přilepenýma ke stropu jsem začal pomalu přicházet na to …
… ono se totiž vždycky najde NĚCO, ať už jsou ty síly uvnitř nebo vně, co sice táhne taky, ale přesně za opačný konec.
Vždycky něco. A to je přesně ten důvod, proč nedává smysl házet flintu do žita, když brod je ještě daleko.
Proto do toho jdu! Vždyť už ,jenom´ zbývá dát dohromady nějakých těch nablýskaných 30 pieces of silver a …
… a jestli opravdu bude důvod tančit? S vaší podporou a naším mediálním partnerem Motorkáři.cz v zádech určitě ;-)
Tak FULL KnédL a PunkRacer FOREVER ;-)