"Hovor, který změnil náš život, táta už se domů nikdy nevrátí. Někdo tu ale po něm zůstal, malý, skoro čtyřletý syn, který byl zvyklý s tatínkem mluvit vždy, když to bylo možné a vždy se nemohl dočkat, až zase zavolá.
Je to usměvavý kluk, který svou podobou tátu nezapře, dítě s radostí do života a otázkami, kdy se zase tatínek ozve nebo kdy přijede domů. Navštěvuje prvním rokem školku, kde se mu nesmírně libí a právě tady vidí kompletní rodiny, děti, které tatínka mají.
Ať už byl Tom sebevíc daleko, přesto, že on bojoval za svobodu tam a my byli zde, o svého syna se dokázal postarat i na dálku, věnovat mu spoustu času a podpory alespoň přes telefon. Jediné co nyní zbylo, jsou vzpomínky, a budoucnost je v mnoha věcech nejistá, ale jisté je jedno, zůstal tu syn, který má už jen milující mámu a ta dělá maximum pro to, aby měl malý krásné dětství a život, který má před sebou. Slib, který jsme si dali, že jednou, až to skončí, bude táta svému synovi zase nablízku, se rozplynul, ale slib, že malý bude šťastný, tu stále je."
V únoru tohoto roku proběhla médii zpráva o smrti českého dobrovolníka. Ano, Tom padl při obraně Avdijivky, zasáhl ho dělostřelecký granát. Zatím je však prohlášen za nezvěstného.
Položil život za svobodu a budoucnost napadeného národa, za to, abychom my nemuseli, za budoucnost i našeho národa, za budoucnost svého syna.
Syn nyní zůstal bez otce. Bez jeho lásky, péče a pozornosti, ale i bez jeho finanční podpory. A kvůli byrokratickým překážkám nemá v tuto chvíli – a nevíme na jak dlouho – nárok ani na finanční podporu státu. Tomovi dlužíme hodně, proto bychom mu chtěli alespoň trošičku vrátit touto formou, pokusit se spolu s vámi ulehčit jeho synovi překlenout toto těžké období.
Obracíme se na vás proto s prosbou o příspěvek a alespoň tímto poděkovat Tomovi za to, co pro nás udělal. Věříme a doufáme, že ani vám není lhostejný osud jeho syna, ať už jste Toma znali nebo neznali.
Za tým Česká stopa z.s. děkují Veronika, Petr, Aleš
