Když táta s mámou ubližují

Terapie pro děti

Lukášek (10 let) už od útlého dětství doma zažíval tíživé dusno a strach kvůli otci, který nadměrně pil. Křik a pláč byly na denním pořádku. Lukášek byl často bit i za maličkosti, a když neposlechl, otec ho zavřel do tmavé chodby, kde musel přečkat noc. Ráno odcházel do školy často vyčerpaný, plný úzkosti a nedůvěry. Situace v rodině se jenom zhoršovala, až Lukášek utekl z domova. Když ho druhý den přivezla domů policie, rozhodla se maminka, že od manžela odejde. Sociální pracovnice, kterou zkontaktovala policie, doporučila mamince, aby se obrátila na naše Krizové centrum pro rodinu, kvůli terapeutické podpoře pro chlapce.

Maminka měla o Lukáška velký strach, neboť po návratu domů nedával najevo žádné emoce. Byl zakřiknutý, byly dny, kdy nemluvil vůbec.  Zhoršil se ve škole, začal se stranit kamarádů, ztratil zájem o fotbal. Maminka si všimla, že často pláče v ústraní, ale nedokázal sdělit, co prožívá nebo co ho trápí.

V rámci naší organizace začala být Lukáškovi poskytována individuální terapeutická podpora. Postupem času se díky důvěrnému terapeutickému vztahu přestal bát mluvit o tom, co nyní prožívá a co si zažíval v minulosti. Nadále dochází na individuální terapie a jeho život se pomalu vrací do normálu. Lukáškův otec nastoupil do protialkoholní léčebny a chlapec si k otci hledá znovu cestu. Začal zase hrát fotbal.  Ještě nemá zcela vyhráno, ale díky dlouhodobé terapeutické práci a podpoře vítězí v našich očích každý den.

Nejenom Lukášek, ale také další děti s těžkými životními příběhy čekají na svoji šanci.

Aktuálně čeká na psychoterapeutickou pomoc v rámci našeho Krizového centra 30 dětí a další zájemci se ozývají každý týden. Pomáhejte spolu s námi měnit život dětí k lepšímu.