Pojďme společně podpořit vznik knihy Honý a já, příběh lásky, jenž je vzpomínkou na laskavého člověka, milujícího tatínka a výborného lezce, Jana Chválu. Zároveň je tato kniha také osobní zpovědí a sdílí průběh vyrovnávání se se smrtí blízkého člověka. Společně s knihou můžete podpořit také společný sen dvou lidí, Marušky a Honzíka Chválových. Sen o jurtě, která bude sloužit jako místo setkávání v Pomezí u Poličky.
Co vás v knížce čeká?
Kniha vypráví velmi osobní příběh, příběh prožitý na vlastní kůži, příběh o lásce dvou spřízněných duší, kterou ani smrt nerozdělí.
Je to příběh můj a Honýho, příběh dvou mladých lidí, kteří se do sebe bláznivě zamilovali a vnímali mezi sebou hluboký cit a spřízněnost duší. Pohádková svatba a dvě krásné děti byly ztělesněním naší lásky. Hlavy i srdce plné ideálů, nápadů a snů o tom, co vše chceme v životě zažít a dokázat.
Zní to téměř idylicky, kdyby… Působí to celé pohádkově, ale…
Smrt. Přišla tak nečekaně jako blesk z azurově modrého nebe. Smrt a prázdnota. Nicota a zoufalství. Temnota.
A pak…Paprsek světla. A další a další…
Po Honýho smrti jsem prošla velkou škálou pocitů, od těch velmi náročných pádů na dno, po chvíle naplněné láskou, radostí a chutí žít. Jeho smrt mě tolik naučila. Přišlo mi do života tolik zajímavých lidí, myšlenek a nápadů.
Rozhodla jsem se Honzíkovy sny a plány zrealizovat a dotáhnout za něj. Začala jsem smrt vnímat jinak, jeho smrt začala lidi spojovat. Uskutečnili jsme krásné vzpomínkové akce, uběhli půlmaraton, začali se koupat v ledu a mnoho dalšího.
Ve své knížce popisuji, jak jsem žila rok a půl po jeho smrti a jak mě poselství sebelásky přivedlo na cestu k sobě samé.
Kde jsem po jeho smrti hledala sílu a naději? Díky čemu vím, že naši milovaní zesnulí jsou stále s námi? Jak komunikovat s pozůstalými a s dětmi, které si prošli ztrátou milované osoby? Co vše mě smrt naučila?
Těmito otázkami vás zvu k začtení se do našeho příběhu. Zvu vás k nahlédnutí do mých úvah o životě, o smrti, o svobodě, o odvaze, o hledání sebe sama. Věřím, že sdílení příběhů a zkušeností má zázračně léčivou sílu.
„I když je život občas hodně těžký, stojí za to ho žít. Život prostě je a je jen na nás, jak se k němu postavíme.“
„I to nejhorší, co nás v životě potká, má tu moc nás posunout dál. Nebo možná blíže, k sobě, k lidem, blíže k tomu, po čem touží naše duše.“