Pomohli jste Matějovi a Vítkovi k lepšímu životu po úmrtí jejich tatínka

Po Liborovi zbyly dvě malé děti, manželka a spousta nesplněných snů…

Aktivní sportovec, skvělý kamarád, bezva parťák, ale hlavně milující a pečující táta od rodiny. Nemoc krutě zasáhla do života Libora, našeho spolužáka, a odvedla jej o mnoho desítek let dříve, než by se dalo pochopit.

Přes slzy jsme vzpomínali na to, jaký Libor byl, jak do poslední chvíle neztrácel optimismus a naději, jak několik let vytrvale bojoval a doufal, že tu mrchu přepere a stihne splnit své sny o krásném bydlení a pohodovém životě pro svou mladou rodinu. A v tu chvíli jsme se shodli, že nechceme jen přihlížet, ale že chceme něco skutečně pro jeho rodinu udělat, alespoň trochu ulehčit život jeho manželce Lence, jeho i naší bývalé spolužačce, ale hlavně jeho životní lásce, která jej do poslední vteřiny neopustila a která zůstala sama s jejich syny Matějem (8) a Vítkem (3).

Velkým snem Libora a Lenky byl vlastní domeček. Pořídili si starší domek v Medlešicích a od roku 2012 jej vytrvale zvelebovali a rekonstruovali. Narodil se Matěj a k dokonalému štěstí mladé rodiny přibyl o necelé 4 roky později i syn Vítek. To bylo v roce 2019, kdy začal Libor obcházet různá vyšetření kvůli neustálému pokašlávání. Na konci srpna přišla krutá zpráva od lékařů. Liborovi byl diagnostikován vzácný druh neoperovatelné rakoviny plic, kterou trpí pouze pár jedinců. Přesto, že okamžitě začala intenzivní léčba, verdikt lékařů zněl nekompromisně: “Zbývá pár let života.” Všichni z Liborova okolí byli touto zprávou zdrcení, ale Libor byl stále takový, jakého jsme ho znali, flegmatický pohodář, který na sobě nedal nic znát. Bojoval se svojí nemocí, i když mu podrážela nohy únavou, bolestmi, jezdil na chemoterapie do Prahy. Všichni jsme doufali, že díky své neskutečné vůli žít nad nemocí vyhraje. Snažil se i přes nemoc žít dál alespoň trochu normálním životem, bral svého staršího syna Matěje na zápasy fotbalové Slavie a na hokej do Pardubic. Oba kluby byly jeho srdcovkou.
V posledních letech kromě zhoršujícího se stavu Libora, přišla další krutá rána v podobě vážného onemocnění jeho maminky. V letošním roce se Libor s Lenkou vzali. Možná tušil, že už s námi dlouho nebude, tak chtěl alespoň jeden z odkládaných snů uskutečnit. Společně plánovali svatební cestu do Řecka, ale v srpnu přišla zpráva, které jsme se obávali. Veškeré možnosti léčby pro Libora byly vyčerpané. Během několika dní se jeho stav rapidně zhoršil a v polovině září musel být z domácího prostředí převezen do nemocnice, odkud jej přeložili po pár dnech do chrudimského hospicu. Na 17. září nikdo z nás nezapomene. Den, kdy přišla zpráva ze všech nejhorší. Libor zemřel. V pouhých 38 letech, táta dvou malých chlapců, milující manžel, kamarád… Všechny slova jsou zbytečná, zbylo jen prázdné místo v našich srdcích a potoky slz.

Touto cestou vás chceme my, Liborovi spolužáci a kamarádi, požádat, abyste společně s námi podpořili jeho manželku Lenku a jeho děti. Nahradit Libora nelze, ale můžeme ji ulehčit alespoň tím, že finančně podpoříme mladou rodinu, která pomoc potřebuje zvlášť v této nelehké době. Chceme, aby Lenka nemusela žít ve strachu, zda uživí své dvě děti, zda ufinancuje sama energie, školu, kroužky a bude si moct dovolit třeba jednou za čas vyrazit s chlapci na výlet tak, jak by si to Libor přál a jak by to dělal, kdyby tu s námi zůstal. Doufáme, že se nám podaří vybrat částku, která kromě jiného pomůže i s dokončením rekonstrukce střechy. Alespoň to chceme pro Libora udělat.

Děkujeme za každý příspěvek jménem Lenky, Matěji i Vítka. A dovolíme si poděkovat i jménem samotného Libora. Věříme, že by se nezlobil.

Spolužáci ze střední zemědělské školy v Chrudimi