Kdo za projektem stojí?

Aby byl „projekt“ dokončen, musí postavit pevný most (ne)anonymní dárci, kterým autor a nakladatel předem děkuje. Pokud se podaří finance vybrat, zařídí zrození těchto cca 20 let starých básní na novém papíře nakladatelství Carpe Diem v čele s Michalem Huvarem, který je tak trochu renesančním člověkem, protože se nevěnuje jenom péči o (rodící se) knihy, ale je to také skvělý fotograf (jeho fotografiemi bude sbírka doplněna) nebo příležitostný režisér.

Měli bychom dodat ještě něco o autorovi samotném. Ale rozhodli jsme se, že mu dáme také slovo:

„Své první básně jsem psal v nudných hodinách matematiky. Pak jsem slova nechával kapat na pivní tácky v jedné ikonické hospodě v městečku na pomezí Čech a Moravy, i na kousky papírků, když jsem čekal kdesi u silnice až se někdo smiluje a poslechne moji pravici a dopraví mě do nějakého města. Potom jsem psal v milované Francii. Bohémství po francouzsku… A to je hodně dávno. Pak jsem se seznámil s Brnem. A s PC. Objevily se telefony. Mnoho techniky. Vše se zkrátilo včetně mých vlasů. Propisku, tužku a bloček již sebou několik desetiletí nenosím. Místo holek se zjevila dívka. A místo dívky pak žena. A k ní pak přirozeně i to pacholátko. Úspěchy v tvorbě poezie? Poezií jsem se léčil. Někdo se potřebuje projít, někdo vyspat – já jsem psal. A když se mi podařilo do těch textů zapojit něco, co oslovilo čtenáře (v pubertálním věku však především čtenářky – to ještě trošku "skomírala“ doba, kdy děvčata na poezii slyšela), byl to právě ten úspěch. Ten úspěch dokázal ocenit publikováním mých textů časopis Host, Obrys-Kmen, regionální tisk či internetové Divoké víno nebo Saspi.cz, kde jsem krátkodobě působil jako redaktor. Samostatnou kapitolou pak byly literární festivaly a workshopy spojené s autorskými čteními. Každý festival mívá soutěž a v několika jsem byl úspěšný. Jenže – literatura není MS světa, neexistují zde jasná pravidla, takže na tyto chvíle vzpomínám s odstupem jen jako na místa, kde jsem poznal mnoho dobrých lidí. Mladičkým básnířkám a básníkům tedy doporučuji: pište, pište, pište. Co cítíte, vidíte. Úspěch není soška či diplom, úspěch je, když vám vaše texty pomohou a čtenáře zároveň osloví. A ještě bych chtěl poděkovat panu Antonínu Drábkovi a jeho nakladatelství Balt-East, které mi před 20 lety vydalo básnickou sbírku hodně nezralých veršů. Děkuji mu za to, že do toho šel a podporoval také další mladé básnířky a básníky. Crowdfunding a poezie. Tato dvě slova vedle sebe působí hrozivě, že? Přesto – před lety jsem část básní přeťukal do PC. Nyní, při stěhování, jsem nalezl další texty. Udělal jsem totéž a zjistil jsem, že mám potřebu bilancovat. Básně shrnují moje mládí. Vidím je jen v monitoru a jsou tak strašně daleko. Projít se zpátky, opět až k papíru k bilancování patří. Navíc – básně jsou věnovány nejen "mým krásně bláznivým cestám", ale i „trpělivým osudovým holkám“. A ty si je zaslouží držet v ruce. Ať už jako upřímnou omluvu nebo nádhernou vzpomínku.

--------------------------------------

Na co vybrané peníze použijeme?

Vybrané finance budou použity na veškeré výdaje spojené s tiskem, distribucí a s grafickou úpravou knihy (fotografie/ilustrace na přebalu i vně knihy, sazba…). Vše zrealizuje nakladatelství Carpe Diem. Básnická sbírka bude obsahovat 60 listů v pevné vazbě formátu A5.