Moje cesta 💪❤️
Ahoj, dobrý den …
Jmenuji se Michaela a je mi 27 let.
Nejdřív bych ráda řekla, že jsem si nikdy nemyslela, že budu psát svůj příběh sem a žádat o podporu, jelikož jsem si jako každý druhý myslela, že mě se nikdy nic takového nemůže stát.
Byla jsem a naštěstí jsem stále veselá holka (jinak bych to asi nedala … Ono vědět, že tráva je zelená, ale říct to 4× špatně je opravdu občas na palici🤣).
Ale zpět … můj příběh začal druhý prázdninový den roku 2021, kdy jsem při klasickém sprchování zjistila, že je mi divně a moje pravá ruka mě neposlouchá, koutek na pravé straně mi padá a nemůžu chodit.
Dál to znám jen z povídání od rodičů
… nemocnice v Martine na SK, rychlé otevření hlavy, vyndání lebeční kosti a zprávy rodině – zdravotní stav vaší dcery není zatím slučitelný se životem. Jednalo se o cévní krvácení do mozku (prasklá malformace)… ale já ač „nevědomě „ bojovala za svůj život !!
Po týdnu převoz do ČR a následné probouzení ve FN Brně…
Nechci se tu detailně rozepisovat co vše bylo součástí moji léčby a čím vším jsem prošla, bylo náročné a svým způsobem stále je . Tak nějak vím, že vše se děje z nějakého důvodu, ale takovéto učení jsem nečekala.
Vzhledem k tomu, že jsem měla dlouhodobě zavedenou výživu žilně a následně i PEG do břicha, musela jsem se na začátku učit polykat, mluvit, psát, chodit, abecedu, barvy, hodiny …Naprosto vše jak malé dítě .
Jelikož je moje pravá ruka nepohyblivá, tak i psát levou a chodím za pomocí hole…
Vše jsem zvládla.
Jen bohužel hlava uvnitř vše ví, ale pusa si mluví často co chce … Řeknu vám, že občas je to VÁŽNĚ náročné.
Teď po 2,5 letech léčby … každodenní rehabilitace, cvičení, ježdění na fyzioterapie, logopedie a reha pobyty ke zlepšení mého celkového fyzického stavu.
Nyní jsem ve fázi, kterou na začátku asi nikdo nečekal … Jsem na sebe pyšná, protože je to opravdu tvrdá práce!!
Ráda bych se, ale posunula dál do svého života… abych nebyla stále závislá na své rodině a okolí.
Věřím, že aplikace kmenových buněk a následná cílená rehabilitace mi pomůže se dostat k většímu osamostatnění ve svém životě. Jelikož teď nemohu pracovat, ani si sama nic nevyřídím, nikam se bez pomoci nedostanu.
Finančně je to velmi náročné, mám třetí stupeň invalidity, jelikož jsem mladá tak můj příjem je 4 800 kč.
Proto bych vás chtěla požádat o jakoukoliv finanční pomoc do normálního života..
Věřím, že mám ještě šanci, na lepší život ❤️
PS: Na pár věcí v životě nejsem úplně pyšná a jedna z nich je, že jsem se v minulosti nechala stáhnout k příležitostnému požití omamných látek… Přestože mě doktoři ujistili, že moje prasklé aneurysma v hlavě s tím nemá souvislost, v lékařské dokumentaci, to zůstane navždy…
