Představení sbírky

Dobrý den,

mé jméno je Kateřina, je mi 38 let, jsem člen mysliveckého spolku MS Václavovice, kde také vedu myslivecký kroužek pro děti. Jsem ale hlavně dlouholetý dobrovolník na senosečích. Pocházím z klidného, zeleného města Havířov, kde je v okolí spousta polí, menší lesíky, prostě krásné místo na žití nejen pro lidi, ale také pro zvěř.  Co mne ke koníčku myslivost vůbec přivedlo? Byla to právě záchrana srnčat před senosečí. Jsem myslivec, ale takový, který tento koníček dělá srdcem a o zvěř se i celoročně stará a proto senoseče beru jako každoroční zapojení se za samozřejmost! Dobrovolnou aktivitu, jako je vyhánění srnčat, dělám již 9 let a jsem zaregistrována i na portále SENOSEC.CZU.CZ.

NEJEN SRNČATA HYNOU POD KOLY SEKAČEK!!!

Dobrovolníků se psy či bez, kteří brzy ráno a ve svém volném čase mnohdy před prací vyjdou do polí vyhnat zvěř, není vždy dostatek. Hlavně metoda procházení luk není příliš efektivní. V tak hustém porostu jde zvěř velmi těžce najít. Mnohdy jste od ní na centimetry a nevšimnete si jí. Jsou takto krytá a chráněná před predátory.

Zažila jsem si v této dobrovolné, každoroční akci i spousty slz, kdy jsem z pole musela tato posekaná někdy ještě živá srnčata z porostu odstranit. Ta chvíle, kdy si řeknete, proč? Tam jsem přeci šla, jak se to mohlo stát? Ta bezmoc je strašná a mne tyto chvíle vždy psychicky položí. Když pak jdete k večeru a zpovzdálí sledujete místo, kde bylo posečené srnče a máma srna jej volá svým pískáním, ale bohužel ho nemá od svého mláděte opětované je srdcervoucí. Nářek srny, která se sklání nad mrtvým tělem svého mláděte a píská, ten pískot se změní v jiný smutný tón, vžene i silným povahám slzy do očí.

Pak jsou tu ty radostné chvíle, kdy zachráníte hnízdo zaječích mláďat, koroptev sedící na vejcích či vynesete srnče. To jsou ty chvíle, kdy si řeknete ano, má to smysl a pocit na duši je k nezaplacení.

 V našem kraji je komunikace (hlášení sečí) mezi myslivci a zemědělci myslím na dobré úrovni.  Předem ohlášená seč, nám dá čas sehnat dobrovolníky.

NEJVĚTŠÍM POMOCNÍKEM JE DRON S TERMOVIZÍ.

Bohužel chůze v porostu je velmi náročná a procento záchrany zvěře je velmi malé. Jediné troufám si říct 100% řešení, jak zabránit takovému úhynu mláďat pod žacím strojem je termovizní dron. Ráno jsou louky chladnější, než je zahřeje slunce a srnčata v hustém porostu lehce najdete. Takto nalezené srnče můžeme odnést v trsu trávy do papírové krabice, případně velké přepravky vystlané trávou, aby se minimalizoval jakýkoliv lidský pach. Po ukončení seče, můžeme mláďata vypustit zpět do pole. Srnčí pouto je velmi silné a srna své mládě přijme.

Věřím, že tato metoda za použití termovizního dronu, je jedinou záchranou pro tyto bezbranné malé tvory, kteří vidí světlo světa pouhých pár dní., někdy i hodin.  Proč jim nedat šanci koukat na svět trochu déle.

MUSÍME SI POMÁHAT!              

Dobrovolníka dělám v okolí Havířova, Českého Těšína, Frýdku – Místku a Ostravy. Jezdím ráno před prací tam, kde zrovna pomoc potřebují. Loni byly ztráty na srnčí zvěři velké. Pokud by se vybraly peníze na pořízení termovizního dronu značky DJI Mavic 3 Thermal – DJI M3T a k tomu potřebné věci (školení, zkoušky online, baterie…), ráda bych tímto já nebo kolega z místního mysliveckého spolku usnadnila práci a pomohla tak svým kolegům a hlavně zvěři. Pokud se nám nezadaří vybrat uvedenou částku, budou vybrané finanční prostředky použity také na ochranu zvěře, a to např. pachové ohradníky či jiné prostředky k ochraně mláďat.

BEZ VÁS BY TO NEŠLO…

Chtěla bych vám všem čtenářům – dárcům ze srdce poděkovat za dočtení mého příspěvku do konce. Budu doufat, že se můj sen pořídit termovizní dron stane skutečností a budu tak moci konečně jít do záchrany srnčat naplno s pocitem, že každý krok, který jsem pro tato mláďata udělala, měl a má smysl….

Za finanční pomoc ještě jednou z celého srdce všem děkuji.

Kateřina Matusik