Představení projektu

Kniha vnímání ukazuje nejen dětem, že naše smysly nejsou ničím obyčejným, naopak jsou to superschopnosti, na které jen často zapomínáme. Pojďme znovu objevit jejich krásu! 

Lucie Lučanská, autorka knihy, zasvětila poslední roky přípravě dětské obrazové knihy o smyslech, která byla tématem její disertační práce v doktorském studiu na UMPRUM v Praze.

Jdete na procházku do lesa. Říkáte si, co je na tom? Kniha vnímání ukazuje, jak úžasné vjemy svými smysly získáváme. A tak si procházku užijeme rovnou pětkrát, pokaždé ale docela jinak. Každý smysl se ve své kapitole stane vypravěčem a učitelem a každá kapitola je zpracována jinou výtvarnou a tiskovou technikou. Celkem na vás čeká 80 stran. Kniha je určena pro děti od pěti do devíti let a pro všechny, kterým dává smysl používat své smysly.

Rozvíjet soustředění…

Vidíme u dětí, ale i u sebe nezdravé nadužívání telefonů, tabletů a počítačů, které vytlačuje živý svět okolo nás na druhou kolej. Virtuální svět je zajímavější a barevnější než ten skutečný. Ale je tomu skutečně tak? 

Kniha má pomoci dětem lépe se soustředit na jednotlivé smyslové události a věnovat se věcem důkladně a do hloubky. A to je v době dotykových displejů a rychlých herních postupů, které zanechávají na vývoji dítěte otisk plochosti a povrchnosti, důležitým posláním této knihy.

Čím bude kniha originální?

• Pět smyslů — pět kapitol, které jsou pojaty různými výtvarnými a tiskovými technikami.
  
  
• Kapitola o čichu bude obsahovat v jedné ilustraci vůni lesa, která se při doteku uvolní.
  
  
• Kapitola o hmatu bude tištěna speciálním lakem pro hmatový zážitek.
  
  
• Obálka z režného plátna, knižní blok složený ze tří druhů papíru a přímé barvy pro jedinečný vizuální požitek.
  
  
• Kniha pro děti od pěti let a pro všechny, kterým dává smysl používat své smysly.

Proč kniha o smyslech pro děti?

Ukázka z disertační práce Lucie Lučanské.

“Digitální média vedou k tomu, že mozek méně používáme, čímž jeho výkonnost časem klesá. U mladých lidí se tím opožďuje vývoj mozku, jejich duševní výkonnost tedy od počátku zůstává pod úrovní svých možností. To se netýká jen našeho myšlení, nýbrž i vůle, emocí, a především sociálního chování. Účinky byly mnohokrát prokázány a projevují se různými ustálenými způsoby, jež můžeme ve stále větší míře objasnit výzkumem, zejména výzkumem mozku.“
/Manfred Spitzer, Digitální demence. Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum, Host, Brno 2016, s. 289./

Jedním z často diskutovaných následků zvýšeného mediálního multitaskingu je (údajně) například snížená doba, po kterou se dokážeme koncentrovat. Dalším nepříznivým důsledkem pobytu v mediálním online prostředí (a hlavně na sociálních sítích) je otupující vliv na naše smysly a mezilidský kontakt. A v neposlední řadě existuje mnoho náznaků, že zvýšená doba pobytu na sociálních sítích má za následek nárůst duševních onemocnění. Nemluvě o nárůstu extremistických příspěvků a divokém šíření fake news.

S tímto názorem můžeme souhlasit či nesouhlasit, ale neoddiskutovatelným faktem zůstává, že jsme každý den obklopeni mnoha obrazovkami. Digitální média skutečně proměňují naše mozky, ale kromě toho, že některé dovednosti oslabují, je zároveň možné, že jiné části mozku jsou technologiemi naopak kvapně rozvíjeny.

Svojí aktivitou reaguji na aktuální dění a jelikož bych ráda podpořila regenerativní a pozitivní změnu, používám mně dostupných nástrojů daných mým naturelem a mojí erudicí – a tak jsem se rozhodla, že nejlepším médiem pro můj úmysl bude kniha.

A nejlepším možným způsobem, jak naučit ostatní uvažovat nad problematikou smyslů, je udělat to velmi brzy – ideálně v dětství. Proto mi dává smysl vytvořit knížku určenou dětskému čtenáři. Přesněji řečeno rodiči a dětskému čtenáři.

Navíc se zdá, že skupinou, která je nejvíc ovlivněná změnami digitálního života, jsou děti. A to je další důvod, proč jsem se rozhodla věnovat svou zamýšlenou knihou o smyslech právě jim.