Samoživitelka s rakovinou slinivky: pomozte Natálii zaopatřit nezletilého syna

Komu pomůžeme?

(ENGLISH BELOW)

Natálka s Iljou k nám uprchli před dvěma lety z Rusy okupovaného ukrajinského Energodaru. Bývalá bankovní manažerka byla pro život v naší zemi ochotna udělat cokoliv. Se svým příznačným elánem a optimismem začala uklízet po domácnostech, aby se co nejrychleji postavila na vlastní nohy. Našla si v Berouně klientelu i malý byteček, Ilja nastoupil na střední školu. Chvíli se zdálo, že jejich válkou rozvrácený život pomalu znovu najíždí do správných kolejí.

Jenže pak se dostavily neutuchající, úporné bolesti. Natálka ztrácela kila a zanedlouho se vytratil i její věčně rozzářený úsměv. Lékaři jí stanovili zdrcující diagnózu: rakovina slinivky v pokročilém stádiu. Rakovina slinivky je jeden z mála karcinomů, na něž je věda stále ještě krátká: naděje na uzdravení bývá menší než 20 procent. 

Natálce se zhroutil sen o lepším životě i o životě jako takovém. Ale byť jí lékaři dávají jen malou naději, drží se jí ze všech sil. Dnes má za sebou devět chemoterapií a další ji čekají. Už tak svízelnou situaci však ještě umocňuje hrůza z představy, že v případě neúspěchu po sobě v cizí zemi zanechá opuštěného, nezaopatřeného syna. 

Znám Natálku osobně. Byla jsem s ní v kontaktu v době, kdy pološílená strachy opustila v prvních dnech války Energodar a vydala se na nejistou mnohadenní pouť po rozbombardované zemi vstříc nové budoucnosti. S úžasem a obdivem jsem sledovala, s jakým odhodláním a optimismem chytla život u nás za pačesy, s jakým elánem se pustila do práce, která byla hluboko pod její úroveň, s jakou štědrostí kolem sebe na potkání rozdávala radost. 

Natálka si nikdy od nikoho nechtěla nic vzít. Je právem hrdá na to, že se o sebe a o Ilju vždycky dokázala postarat. Být v její přítomnosti znamená být stále v dobré náladě. Její úsměv je nakažlivý. Její náruč všeobjímající. Ani v téhle zdrcující situaci si nestěžuje, nechce být na obtíž. Ale mně za ni tuhne krev v žilách. A moc prosím všechny, kteří by mohli přispět i jen symbolickou částkou, aby tak učinili. Pomoz jednomu člověku a pomůžeš celému lidstvu, říká se. Tahle úžasná a životem těžce zkoušená žena si pomoc zaslouží. Když tuhle těžkou životní zkoušku přestojí, všem nám to svou přítomností, lidskostí a zápalem mnohonásobně oplatí. A aby to zvládla, moc by jí pomohlo mít teď alespoň na chvilku klid na duši a víru v lidskost.

Děkuji Vám za ni!

Radka Smejkalová, novinářka / literární překladatelka

ENGLISH:

Natálka and Ilja fled two years ago from the Russian-occupied Ukrainian Energodar. The former bank manager was willing to do anything for a safe life in our country. With her characteristic drive and optimism, she started cleaning up in households to get back on her feet as quickly as possible. She found clients and a small apartment in Beroun, and Ilja started high school. For a while it seemed that their war-torn life was slowly getting back on track.

But then came the unrelenting, excruciating pain. Natálka was losing weight and soon her ever-glowing smile disappeared too. Doctors gave her a devastating diagnosis: advanced pancreatic cancer. Pancreatic cancer is one of the few cancers for which science is still short: the chance of cure is usually less than 20 percent. 

Natálka's dream of a better life and life itself collapsed. But even though the doctors give her little hope, she clings to it with all her might. Up till now she's undergone nine chemotherapy treatments, and more are to come. Adding to her already difficult situation is the horror of the thought that if she fails to cure, she will leave behind an abandoned, dependent boy in a foreign country.

I know Natálka personally. I was in contact with her when she terrified left Energodar in the first days of the war and embarked on an uncertain, many days enduring journey across the bombed-out country towards a new future. I watched with amazement and admiration the determination and optimism with which she grasped life in our country by the scruff of the neck, the vigour with which she took up work that was far beneath her level, the generosity with which she spread joy around her. 

Natálka has never demanded anything. She is rightly proud that she has always been able to take care of herself and Ilja. To be in her presence is to be in a good mood all the time. Her smile is contagious. Her embrace is all-encompassing. But her situation makes me shiver to the bone. I implore everyone who can contribute even a token to do so. Help one person and you help all mankind, they say. This amazing and hard-pressed woman deserves help. If she can get through this ordeal  she will repay us all many times over with her presence, humanity and passion. In order for her to make it through, it would help so much to have peace of mind and faith in humanity for a little while now.

Thank you on her behalf!

Radka Smejkalová, journalist / literary translator

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Natálka je samoživitelka. Dokud u ní nepropukla nemoc, pracovala šest dní v týdnu, aby sobě a synovi zajistila živobytí. Od podzimu střídavě pobývá v nemocnici a doma. Mnohé dny jí je tak zle, že není vůbec schopná vstát z postele, natož aby mohla jako dříve pracovat do úmoru. Nuzné úspory došly a konec martyria je v nedohlednu. 

Od českého státu dostává minimální uprchlický příspěvek, z nějž dokáže stěží zaplatit jídlo a léky. Na nájemné se jí skládají přátelé. Ale ani ti už nemají kde brát. 

Peníze ze sbírky přispějí k úhradě nájemného a základních životních potřeb pro Natálku a jejího syna potraviny, drogerie, vzdělávání pro syna, kroužky. Sejmou z ní břemeno tíhy a umožní ji soustředit se na léčbu a dlouhodobou rekonvalescenci, během nichž zůstává bez příjmů. 

ENGLISH:

Natálka is a single mom with a refugee status. Until she became ill, she worked six days a week to support herself and her son. Since autumn, she has been alternating between hospital and home. Many days she is so sick that she is unable to get out of bed, let alone work as hard as she used to. Her meagre savings have run out and there is no end in sight to the martyrdom. 

She receives a minimal refugee allowance from the Czech state, which can barely cover food and medicine. Her friends contribute to her rent. But even they have no money left. 

The money from the fundraising campaign will help pay for rent and basic living needs for Natálka and her son. It will take a burden off her shoulders and allow her to focus on her treatment and long-term recovery, during which she remains without income. They will be the basic and only provision in life for the still minor Ilja in case Natalka does not conquer the fatal ilness she is facing.