Komu pomůžeme?

Moje Kačenka je moc hodná a milá čubička, kterou jsem zachránila před útulkem, když jí zemřeli páníčkové a neměl se o ni kdo postarat. A ona jako by to věděla, mi to vrací svou bezmeznou láskou, jak to pejskové umí. Když jsem ovdověla, je mi od té doby velkou oporou/bez ní bych to nedala/ a svou lásku, oddanost mi dokazuje i tím, že když ví, že mi je smutno a hodně ouvej, přijde ke mně a snaží se mi rozveselit, pokazdé se jí to nepovede a tak si ke mně lehne a ocmuchává a žduchá mi do obličeje tak dlouho, až mi rozesměje a pak je šťastná a lítá a běhá po bytě a štěká radosti, že se opravdu začnu smát. A já si nedokáži představit, že by mi bez pomoci ochrnula a nebo bych ji nechala pomalu umírat kvůli prasknutí, které by jí do maximálně 5 let zničili vnitřní orgány, protože na další operaci bohužel už nemám, v místě první operace se utvořil rozsol a mícha nefunguje, tak jak má. A pokud se rozsol neodstraní, ochrne. Je ještě mladá a zaslouží si žít svůj krátký psi život plný lásky. Když chce jít ven, řve a skáče a tak vezmu vodítko, i když prakticky ho mít nemusí, všeho nechám a jdeme na velkou procházku, nebo ji vezmu na košík/miluje jízdu na kole/ sedí a pozoruje jízdu a jedeme do přírody na bylinky, třeba na celý den, nebo k vodě, kde nikdo není a je nám spolu moc dobře.

Je to prostě má partačka na dobré i zlé časy. Nesmí chodit ze schodů i na schody, tak ji přenáším. Ona se na mne podívá, jako by věděla – olízne mi tvář, dá pusu a jakoby říká očima, vím, co pro mne děláš a rozumíš mi. Proto prosím o pomoc, nikdy jsme s manželem o nic neprosili a kdyby manžel žil, nikdy bych tento příběh nenapsala a nikoho o nic neprosila, protože bychom peníze dali určitě nějak dohromady. Ale pro ni, ač se stydím a je mi trapné, pro ni to udělám a vlastně jakoby žebrám. Všichni naši předchozí psi jsme měli jako děti a nikdy jsme je nenechali trpět a strádat.

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Tyto peníze konkrétně budou použity na nová předoperační vyšetření, na operaci, pooperační léčení a pobyt 3–4 dny na pražské veterinární klinice a náklady s tím spojené. Pokud by peníze zbyly, tak je použiji ještě na kontrolu po operaci, další magnetickou rezonanci a zbytek bych rozdala na útulky či záchranářské stanice pro handicapovaná a zraněná zvířata nebo pro nemocné děti s rakovinou. Pokud by se nevybrala celá potřebná částka, zkusila bych ještě oslovit nějaké spolky či útulky, které by třeba přispěly, i když útulky nejsou na tom tak dobře.