Představení projektu

S Adélkou jsme se poznali v práci. Od první chvíle, co jsem ji viděla jsem věděla, že budeme kamarádky. Je to skvělý člověk se srdcem na správném místě. Pro ostatní by se rozdala. Miluje zvířata a děti. Pracovala jako učitelka ve školce a ráda brala děti právě za zvířátky. Už několikrát mi vyprávěla, že sní o vybudování zvířecího království, které by chtěla zpřístupnit pro širokou veřejnost. S rozzářenýma očima mi barvitě líčila, jak by to tam vypadalo, co všechno by se tam odehrávalo a snad nikdy jsem ji neviděla tak šťastnou. Své kouzelné, dojemné vyprávění vždy ukončila se smutným výrazem, mávnutím ruky a s tím, že na to nikdy nebude mít peníze.
Osud Adélce nepřál a po velkých neshodách jejích rodičů, se se svým milovaným tatínkem neviděla dlouhých 8 let. Byla malá, takže nedokázala na situaci pohlížet dospělýma očima, ale když vyrostla, toužila mít svého tatínka zpět. Oba se chtěli znovu potkat, ale po dlouhém odloučení měli oba strach, jak by jejich shledání dopadlo. Několikrát se mi svěřila, že se jí moc stýská a neví, kde její tatínek je a co dělá. Také mi řekla, že se s ní pokoušel za ty léta spojit a to hned několikrát, ale měla trému a nevěděla, jak si k němu najít cestu. Nakonec se jejich cesty konečně sešly a Adélka zjistila, že její tatínek pracuje na farmě. Byla neskutečně šťastná, že může být zase se svým tátou a jezdila za ním pokaždé, když měla volno. Když se vrátila, s nadšením mi vyprávěla o kravičkách, jak vedla koně na pastvu a krmila ovce a kozy. Byla šťastná, že může být zase v přítomnosti svého milovaného rodiče a že spolu můžou sdílet
společný koníček – farmaření.

Vyprávěla mi, že s tátou probírali vytvoření vlastní farmy. Hned se rozpovídala o tom, jak by tam pořádala prohlídky pro rodiny s dětmi, školky, školy. Jak její tatínek nabral spoustu zkušeností, které by
uplatnil, jak by chtěla vyrobit barevný kurník, péct návštěvníkům muffiny z jahod, co by sama vypěstovala, jak by prodávala domácí vajíčka a jak by vytvořila krásné prostřední jak zvířátkům, tak lidem.
Místo, kde by si mohli návštěvníci odpočinout a pomazlit domácí i hospodářská zvířata.. a jak by rozjeli vlastní projekt, splnili si sen a mohli by nahnat alespoň nějaký společný čas spolu, když o tolik let spolu přišli, ale její povídání skončilo stejně, jako začalo.
Problém s financemi.

Přemýšlela jsem, jak bych jim mohla pomoci, protože jejich příběh mě velmi dojímá. Sama jako máma dvou dětí vím, jak je pro dítě rodič důležitý. Člověk má jen jeden život a musí si plnit své sny, protože další šance už mít nebude.
Dlouhé dny a noci jsem přemýšlela, jak na realizaci sehnat peníze a potom mě to napadlo, co zkusit donio? Splnilo sny už tolika lidem a vím, že je tu spoustu dobrých lidí a věřím, že když se lidé spojí, mají neuvěřitelnou sílu. Pevně věřím, že se to podaří.