Dobrý den, Vám všem,

je mi to velmi líto, ale musím Vám všem oznámit strašně smutnou zprávu. Je to moc bolestivé, ale moje Elinka náhle onemocněla. Selhali jí ledviny a v sobotu 13. 8. jsem jí doprovodil na její poslední cestu. Její stav byl neslučitelný se životem. Ještě začátkem týdne jsme plánovali na neděli její příjezd ke mně domů, kde už měla vše připravené. Ve středu ale přestala jíst a začala zvracet, v pátek již v sobě neudržela ani vodu. Důvod proč se to stalo, nikdo neví, nikdy před tím nebyla nemocná a měla v pořádku veškerá možná vyšetření. Naopak byl to živel. Přes veškerou péči pana doktora a všech okolo, se pro ni nedalo nic jiného udělat než ji humálně uspat. Elinka navždy zůstane v mém srdci, protože to byla výjimečná holka a každá chvíle, kterou jsem s ní mohl prožít byla vážně jízda.

Moc děkuju organizaci Pes partner, že mě hned informovali o tom, co se s mojí holkou děje, že jsem měl možnost se rozloučit a být do poslední chvilky u ní. Díky Kačce, která mě tím vším provedla, díky panu doktorovi za jeho citlivý přístup, díky Aničce a Honzovi, kteří pro Elinu vykopali hrobeček a uložili jí do něj. Elinka spí na místě, kde byla hodně šťastná a kde byl do posledního dne její domov, odpočívá na pozemku Pes partner. Vysadili jsme k ní stromek broskve, aby jí tam dělal stín. Má to tam pěkný a můžu tam za ní kdykoliv zajít. Hlavně, že už jí nic netrápí.

Ještě, že to píšu na počítači, protože strašně brečím a papír bych úplně zmáčel. Vím, že si kladete otázku, co bude se sbírkou. Doufám, že nikoho nenaštvu, když získané peníze použiji na výdaje spojené s Elinkou a také s novým psem. Hned mi za ni nabídli náhradu. Zatím ještě nevím, jaký pes to bude. Zatím je to pro mě moc bolavé, takže jsme se dohodli, že se sejdeme o něco později a společně rozhodneme. I když mi Elinka strašně moc chybí, vím, že nechci zůstat sám a za čas doma uvítám nového pejska.

Děkuji vám všem opravdu upřímně a z celého srdce.

Jakub Tomeš

Právě jsem se vrátil domů po třech dnech, které jsem strávil tréninkem dovedností s mojí asistenční fenkou Elinkou. Chodili jsme na procházky, česali kožíšek, procvičovali jsme podávání a poslušnost, ladili jsme třeba nastupování a vystupování z auta nebo oblékání obojku a vestičky.  A byli jsme na prima výletě a na kafíčku v nedaleké Kutné Hoře. Přidal jsem i pár fotek z historického centra Kutné Hory. Šlo to nám moc dobře. Moc jsme si to oba užili. Držte nám palce, co nevidět už přijede za mnou a budeme se učit společně hospodařit u mě doma.

A strašně moc Vám s Elinou děkujeme za Vaši přízeň. Jakub