Komu pomůžeme?

Náš Adámek se narodil jako úplně zdravý kluk. Až do roku a půl se ukázkově vyvíjel, pak se ale všechno změnilo. Jako by se najednou „vypnul“ – přestal říkat „máma“ a „táta“, neukázal nám, jak je veliký. Pořád jen skákal, mával rukama a točil se dokola. Všechny věci začal stavět do řady, hodiny pozoroval, jak se točí kolečka u autíček, znovu a znovu rozsvěcel a zhasínal světlo, hrál si s vodou. Od té doby až do svých tří let neudělal vůbec žádný pokrok. Ve školce se sice pomaličku učil barvy I základní samoobsluhu, nereagoval však na jméno a udržoval jen minimální oční kontakt. Znovu na nás promluvil až po svých pátých narozeninách. Kolečko různých vyšetření a běhání po doktorech skončilo Adámkovým týdenním pobytem v psychiatrické léčebně, kde mu byl v sedmi letech diagnostikován dětský autismus s hyperkinetickým yndrome. Adámek dnes nejvíc miluje čísla, stolní kalendáře a digitální minutky. Když se ho zeptáte na jakékoliv datum až do roku 2022, přesně vám odpoví, jaký je to den v týdnu. Musí mít všechno nalajnované a trvá na dodržování rituálů.  Adámek chodí do 4. Třídy ve speciální škole pro autistické děti. Nejraději má matematiku, ve které vyniká, zato u čtení a psaní má hysterické záchvaty.O Adámka se starám sama. Jeho tatínek s námi nebydlí, se synem se ale vídá a mají se moc rádi. Hodně si povídají o tom, že Adámek bude jednou hasičem. Já chodím do práce, většinou na noční, a Adámka mi hlídá babička. Ta je ale nyní po operacích obou kyčlí a je to pro ni náročné.V současné době Adam miluje modrou barvu a nejvíce by si přál dětskou čtyřkolku, která musí být samozřejmě modrá, Bohužel si ji nemůžu dovolit, protože jsem samoživitelka.

Finance budou využity na úhradu bydlení, jelikož vzhledem k tomu, že jsem samoživitelka a také vzhledem k synově diagnoze, nemůžeme bydlet v panelovém domě.