Komu pomůžeme?

„Šlo o mé třetí těhotenství a bylo dost divoké, oproti těm předchozím. Prodělala jsem pátou dětskou nemoc, ale paní doktorka mě pořád utvrzovala v tom, že je všechno v pořádku. Když jsem chtěla vyšetření, bylo mi řečeno, že k tomu není důvod. Takže celé těhotenství jsem strávila v dojmu, že se vlastně nic neděje,“ začíná své vyprávění Verunky maminka Markéta. Teprve na poslední kontrole před porodem si doktorka všimla, že něco není v pořádku.

Nastávající mamince sdělila, že její dcera má zřejmě rozštěp páteře toho nejhoršího typu, což se bohužel po porodu potvrdilo. Ten proběhl císařským řezem a děvčátko bylo okamžitě převezeno do dětské nemocnice na plastiku páteře. „Znamená to, že její míchu umístili zpět do obratlů, do páteřních kanálů,“ vysvětluje maminka. Novorozenou Verunku však trápil také hydrocefalus, což znamená, že jí správně neodtékal mozkomíšní mok. Na řadu proto přišlo voperování shuntu. V nemocnici si Markéta s dcerou pobyla dlouhé tři týdny.

Podobných případů v republice není mnoho

S ohledem na Verunky zdravotní stav bylo zřejmé, že bude nutné zahájit rehabilitace co nejdříve, aby se zvýšila pravděpodobnost lepší životní úrovně děvčátka v její dospělosti. Od tří měsíců s ní proto maminka cvičila Vojtovu metodu, po roce a půl potom na internetu objevila neurorehabilitace v Brně Tam teď cvičí jednou týdně pod vedením zkušené fyzioterapeutky.

„Je to na ní strašně znát. Posílily se jí svaly, mnohem lépe sedí. Snaží se i kleknout, ale to jí zatím moc nejde,“ popisuje maminka. Prognózy do budoucna však z úst lékařů zatím neslyšela. „Když se Verunka narodila, v nemocnici mi bylo řečeno, že oni sami neví, co od toho očekávat, protože takových případů moc není. Když se to odhalí během těhotenství, ukončuje se. Pan doktor, který ji operoval, neurochirurg, mi řekl, že nic není stoprocentní. Mícha nebyla poškozená a nikdo neví, do jaké míry se ty nervy dostanou k sobě,“ dodává.

Z dalších zdravotních komplikací, které Verunku trápí, je nesprávné postavení ledvin a tím pádem i nefunkčnost močového ústrojí. Toto vyžaduje od  maminky pravidelné několikadenní cévkování.

Po cvičení hladí pejska, až povyroste, těší se na koně

Verunka je přes všechny nesnáze, které ji od narození provází, šikovná a snaživá, mentálně naprosto v pořádku. „Má dvě starší sestry a jsou to její hodné chůvičky. Myslím, že ji strašně táhnou dopředu, jsou pro ni velký motivační faktor. Vidí, co dělají a chtěla by to dělat taky. Je strašně učenlivá, třeba na dětské říkanky,“ chválí dceru maminka. „Verunka je zvídavá, veselá, šťastná holčička, která se raduje ze života stejně, jako její sestřičky, či vrstevníci. Ano, je speciální, ale právě v tomto jí pomáhají nákladné rehabilitace, na které zdravotní pojištovny nepřispívají.“

Až povyroste, plánuje s ní maminka navštěvovat také hipoterapii. Na cvičení na koních se těší i Verunka, která má zvířátka ráda. Po hodinách neurorehabilitací v Saremě už si v rámci canisterapie oblíbila hlazení místního cvičeného pejska, Kessinky.

Život člověka s handicapem není jen o postižení, ale také o jeho závislosti na dalších osobách. To je věc, která je většinou trápí nejvíce. Fyzioterapie proto vede dítě k co největší samostatnosti a soběstačnosti. To jim neuvěřitelným způsobem zvedá sebevědomí a vytváří optimistický pohled na svět.

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Neurorehabilitace, které jsou pro Verunku tolik důležité, neproplácí zdravotní pojišťovna. Proto jsme se holčičku rozhodli touto formou podpořit a vybrat celou částku na jedno kolo těchto rehabilitací. Vybrané peníze půjdou v kompletní výši přímo na ně. Pomůžete nám?